Articles in Czech

 Covid-19
Perspektivy naděje

Velkou rychlostí se šíří koronavirus a způsobuje nový druh plicní nemoci, která je označována jako Covid-19.

Počet potvrzených infekcí a případů úmrtí v důsledku této nemoci trvale narůstá. Současně se usilovně pracuje na nalezení nějakého léku. Mimořádně důležitá jsou v tomto čase preventivní opatření. Pokud je někdo infikován, tak platí, že taková osoba musí do karantény, aby tak byla izolována od zdravých lidí. Všechny osobní kontakty takové izolované osoby musí být vyhledány, aby i ony mohly být umístěny do karantény. Podle možnosti musí být všechny infekční řetězce přerušeny.

Musíme mít obavy?

Onemocnění dýchacích cest Covid-19 vypuklo koncem prosince 2019 v čínské megapoli Wu-chanu a od té doby se rozšířilo jako epidemie mezinárodního rozsahu. 11. března 2020 vyhlásila Mezinárodní zdravotnická organizace (WHO) dosavadní epidemii koronaviru oficiálně za pandemii. Na základě tak rychlého rozšíření koronaviru vzniká skutečný důvod k obavám. Ochranná opatření jsou bezpodmínečně nutná.

Už před nějakými třemi tisíci let – jak se dozvídáme z Bible – byli lidé s nakažlivou kožní nemocí izolováni. Museli žít na oddělených místech (viz 3. Mojžíšova 13,46, Bible). Zacházet takto s nemocnými lidmi, to z našeho dnešního pohledu vypadá krutě. Obecně vzato ale i my dnes používáme úplně stejnou metodu. Říkáme jí karanténa.

Jak se můžeme chránit?

Doporučuje se, abychom se vyhnuli velkým shromážděním lidí, abychom podle nařízených opatření nosili ochranné roušky a abychom si pravidelně myli ruce. Máme používat dezinfekční prostředky a pravidelně čistit kliky u dveří. Máme zachovávat minimální odstup 1,5 až 2 metry od ostatních lidí.

Dalším doporučeným opatřením je posilování imunitního systému zdravou výživou. Stačí ale všechna tato opatření k tomu, aby nám zajistila bezpečí? Je celkem zřejmé, že uvedená doporučení zmenší naše starosti jen do určité míry.

Chtěl bych obzvlášť poukázat na jeden důležitý aspekt, který v této situaci nesmíme přehlížet. Z Bible se dozvídáme, že pro Boha je možné, aby ochránil každého člověka. Čteme tam:

„Nelekej se hrůzy noci ani šípu, který léta ve dne, moru, jenž se plíží temnotami, nákazy, jež šíří zhoubu za poledne. Byť jich po tvém boku padlo tisíc, byť i deset tisíc tobě po pravici, tebe nestihne nic takového.“ (Žalm 91,5-7)

Právě tak to prožil izraelský lid v Egyptě. Tam se stalo, že během jedné noci zemřel v každé rodině Egypťanů prvorozený syn, ale všichni Izraelci zůstali zachováni. Nikdo z nich nezemřel (viz 2. Mojžíšova 12,12-13). Rovněž v době potopy ochránil Bůh ty, kteří mu důvěřovali.

Smíme i my počítat se stejnou ochranou? Je zřejmé, že naše situace je od uvedených příkladů trochu odlišná. Přesto nám ty příklady ukazují velkou moc Boha, který nás dokáže ochránit před každým nebezpečím. Prožíváme ovšem, že i věřící lidé umírají na nemoci a přicházejí o život v důsledku válek, katastrof a pronásledování. I tyto možnosti musíme vzít v úvahu.

Povzbudivým příkladem toho, jak Bůh v nouzi pomáhá a zasahuje, je pro nás zkušenost tří judských správců provincie Babylon, Šadraka, Méšaka a Abed-nega, o kterých čteme v Bibli. Od nich a od všech ostatních z lidu se očekávalo, že budou uctívat zlatou sochu krále Nebukadnesara. Kdo se podle toho nebude chovat, měl být uvržen do ohnivé pece. Těm třem správcům bylo jasné, že by měli uctívat jen Boha. A proto králi odpověděli takto:

„Jestliže náš Bůh, kterého my uctíváme, nás bude chtít vysvobodit z rozpálené ohnivé pece i z tvých rukou, králi, vysvobodí nás. Ale i kdyby ne, věz, králi, že tvé bohy uctívat nebudeme a před zlatou sochou, kterou jsi postavil, se nepokloníme.“ (Daniel 3,17-18)

Tito tři správci nevěděli, jak pro ně ta záležitost dopadne. Chtěli ale zůstat Bohu věrni, i kdyby to pro ně mělo znamenat smrt. Byli vhozeni do ohně a prožili, jak je Bůh zachoval.

S velkou jistotou můžeme říci, že Bůh lidi, kteří mu důvěřují, může zachovat a provést těmi největšími problémy jejich života. A i tehdy, když na ně čeká nemoc, utrpení nebo smrt, přesně vědí, že jsou skryti v Bohu. Důvěřují Božímu vedení a tomu, že jim všechny věci napomáhají k dobrému.

Epidemie s tragickými následky

V souvislosti s epidemií koronaviru bychom se ale měli zamyslet i nad tím, že existuje ještě jiná „nemoc“, která je mnohem tragičtější než Covid-19. Ohledně šíření koronaviru máme oprávněné obavy. Mnoho lidí je tímto virem infikováno a nevědomky ho předává dalším.

Existuje ale jeden „virus“, který je mnohem zákeřnější. Tento nejhorší „virus“, jaký vůbec existuje, se většinou objevuje rovněž velice nenápadně. Mnozí si toho ani nevšimnou. Je to „hřích“. Slovo „hřích“ je biblický pojem a popisuje stav člověka, který je oddělen od Boha, a jeho špatný způsob života. Takový člověk nejedná podle Božích příkazů a nemá žádný osobní vztah k Ježíši.

Bůh by chtěl, abychom žili v harmonii s ním a s druhými lidmi. Hřích ale naše soužití a náš vztah k Bohu ničí.

Náš svět je v mnohém ohledu narušený.
Je zde mnoho nenávisti, teroru, válek a mnoho osobního utrpení. Určitým způsobem je
tím zasažen každý z nás.

Stává se, že stojíme před nějakým tíživým problémem a často nevíme, kudy kam. Ten „virus“ nás má plně ve své moci. Lidé se rozhádají, rodiny se rozpadají, státy se dostávají do války. Tím se ale ještě neukazuje maximální působení viru hříchu. Nejtragičtějším důsledkem hříchu je to, že nás odděluje od Boha. Toto oddělení zůstává zachováno po celou věčnost.

Představte si jen, že byste kvůli koronaviru nemuseli zůstat v karanténě jen dva nebo tři týdny, nýbrž po celý zbytek svého života! To by byla přirozeně hrozná situace. Virus hříchu má ale tak tragické následky, že člověka dostává do „karantény“ nejen na pár týdnů nebo měsíců, nýbrž na celou věčnost. To znamená, že je člověk navždy vyloučen z Boží přítomnosti a tím z nebe. Po smrti na něj čeká pobyt na nějakém hrozném místě v odloučenosti od Boha.

„Epidemie“, nad kterou se dá zvítězit

Pokud jsou následky, ke kterým virus hříchu vede, tak těžké, jak je potom důležité, abychom znali cestu záchrany! O tu se postaral Bůh sám. On poslal svého Syna, Ježíše Krista, na tento svět, aby nás od toho viru hříchu osvobodil.

Ježíš zemřel na kříži na Golgotě za hříchy každého jednotlivého člověka. Svým životem zaplatil za následky, které hřích způsobil: Vzal naši vinu na sebe, abychom mohli mít odpuštění. Tím ale není nikdo od své viny osvobozen automaticky.

Nemocný člověk si musí vzít lék, který mu pomůže. Právě tak musíme přijmout léčebný prostředek, který nám dává k dispozici Bůh. Tento „léčebný prostředek“ je Ježíš Kristus. Přijměte ho! Bible říká:

„V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni.“ (Skutky apoštolů 4,12)

Jak budeme od své viny osvobozeni skrze Ježíše Krista? Nejdříve musíme poznat, že odpuštění své viny potřebujeme. V dalším kroku musíme přijmout Ježíše jako Pána svého života.

Jak to udělat konkrétně? Obraťte se v jednoduché modlitbě k Ježíši Kristu. Poděkujte mu za to, že za Vaše hříchy na kříži na Golgotě zástupně zemřel. Poproste ho za odpuštění všech svých hříchů a pozvěte ho, aby přišel do Vašeho života. Řekněte mu, že mu chcete patřit a že má od této chvíle řídit Váš život. Svěřte tak svůj život Ježíši Kristu!

Ježíš Vám pak odpustí všechnu Vaši vinu a učiní Vás Božím dítětem. Tím jste od viru hříchu osvobozen(a) a smíte se těšit z toho, že jednou budete u něho v nebi. Tímto dnem a tímto rozhodnutím pro Vás začíná nový život s Ježíšem Kristem. Začněte nyní pravidelně číst Bibli, abyste ještě lépe poznali Boží vůli, mluvte v modlitbě pravidelně s Bohem a vyhledejte společenství s dalšími lidmi, kteří Ježíše rovněž znají a žijí s ním.

Musíme mít obavy? Chci Vás povzbudit, abyste počítali s Bohem a abyste svůj život svěřili Ježíši Kristu. Obavy z Covid-19 tak mohou přispět k tomu, že prožijete osvobození od toho nejhoršího „viru“, jaký vůbec je, od hříchu.

Manfred Röseler